Bedla červenající(Macrolepiota rhacodes) Obecné informace: Klobouk v mládí vejčitě kulovitý, později vyklenutý, nakonec plochý s hnědnoucími šupinami. Lupeny bílé, po otlačení čevenají. Třeň tuhý s výrazným pohyblivým prstencem. Dužnina na řezu červená. Výskyt: Roste v jehličnatých lesích na jehličí. 
Bedla vysoká(Macrolepiota procera) Obecné informace: Klobouk krémové barvy, v mládí vejčitý až kulovitý, v dospělosti plochý, uprostřed s hrbolkem. Může mít až 30 cm v průměru. Pokrývají jej hnědavé šupiny. Třeň je válcovitý, s pohyblivým prstencem. Výskyt: Roste ve skupinách i samostatně v lesích, parcích i na mýtinách. 
Čechratka černohuňatá(Paxillus atrotomentosus) Obecné informace: Klobouk nálevkovitý, tmavohnědý, jemně plstnatý, dorůstá šířky až 20 cm. Lupeny světle žlutavohnědé. Třeň tmavě hnědý, krátký a tlustý. Houba nedobré chuti, použitelná jen v malém množství. Výskyt: Roste ve skupinách na dřevu jehličnanů, často na pařezech. 
Čechratka podvinutá(Paxillus involutus) Obecné informace: Klobouk okrovohnědý, mírně vyklenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti nálevkovitý. Lupeny světlehnědé s tmavohnědými skvrnami. Třeň krátký, po doteku tmavnoucí. Otrava může být až smrtelná. Výskyt: Roste hojně v jehličnatých lesích a na rašeliništích. 
Čirůvka fialová(Lepista nuda) Obecné informace: Klobouk fialové až masové barvy, nejdříve vyklenutý, později více plochý. Lupeny modrofialové, bez hnědých odstínů. Dužnina fialová, aromatické vůně. Před konzumací nutné 20 minut povařit. Výskyt: Roste na podzim v řadách a kruzích v jehličnatých i listnatých lesích. 
Hlíva ústřičná(Pleurotus ostreatus) Obecné informace: Klobouk hnědý, šedý, někdy modrošedý nebo s fialovým nádechem. Tvar mušlovitý nebo vyklenutý s podvinutým okrajem. Lupeny bílé. Třeň velmi krátký. Výborná jedlá houba. Výskyt: Roste v trsech na kmenech listnáčů, ojediněle i jehličnanů. 
Holubinka černající(Russula nigricans) Obecné informace: Klobouk vyklenutý až nálevkovitý, bílý, později hnědavě skvrnitý a černavý. Lupeny tlusté, velmi řídké a lámavé. Třeň krátký a tlustý, v mládí bílý, ve stáří černá. Dužnina tvrdá, na řezu červená, později černá. Výskyt: Roste v létě a na podzim v jehličnatých i listnatých lesích. 
Holubinka hlínožlutá(Russula ochroleuca) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, později plochý až prohloubený, žlutý nebo okrový. Dužnina křehká, za syrova palčivá, po uvaření poživatelná, ale nijak zvlášť dobrá. Vhodná spíše do směsí. Výskyt: Roste hojně v jehličnatých lesích, vzácněji i v listnatých lesích. 
Holubinka mandlová(Russula vesca) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, později plochý, uprostřed prohloubený, světle až tmavě masově fialový se žlutými skvrnkami. Lupeny bělavé, často s rezavými skvrnami, třeň bílý. Výskyt: Roste od počátku léta v listnatých a jehličnatých lesích. 
Lakovka ametystová(Laccaria amethystina) Obecné informace: Klobouk v mládí vyklenutý, později mírně nálevkovitý, za vlhka tmavě ametystově fialový, za sucha až bělavošedý. Třeň fialový, stejně jako lupeny, které jsou jsou řídké, ztluštělé a široké. Výskyt: Roste často ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích. 
Límcovka měděnková(Stropharia aeruginosa) Obecné informace: Klobouk zelenomodrý, slizký, s bílými šupinkami. Tvar kuželovitě zvonovitý, pak zploštělý. Lupeny bílošedé, pak fialovošedé. Třeň štíhlý. Dužnina měkká. V malém množství poživatelná houba. Výskyt: Na podzim v listnatých i jehličnatých lesích. 
Liška obecná(Cantharellus cibarius) Obecné informace: Klobouk sklenutý až měkce nálevkovitý, na okraji zprohýbaný s podvinutým okrajem, žlutý až oranžovožlutý. Třeň stejně zbarvený, tlustý. Dužnina tuhá, nažloutlá. Voní po ovoci. Výskyt: Roste hojně v jehličnatých i listnatých lesích. 
Lištička pomerančová(Hygrophoropsis aurantiaca) Obecné informace: Žlutooranžový klobouk nálevkovitého tvaru, tenký, plstnatý, s podvinutým okrajem. Lupeny a třeň žlutooranžové až oranžové. Dužnina měkká, vatovitá. Houba je jedlá, ale není chutná. Lze ji použít do směsí. Výskyt: Roste hojně ve skupinách i jednotlivě v jehličnatých lesích. 
Muchomůrka citrónová(Amanita citrina) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, později plochý, světle citrónově žlutý až zelenožlutý, někdy i bílý, s útržky plachetky. Lupeny bílé či nažloutlé. Třeň s vysoko posazeným prstencem je ukončený polokulovitou hlízou. Výskyt: Roste od léta do podzimu v lesích hlavně na kyselých půdách. 
Muchomůrka červená(Amanita muscaria) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, ve stáří plochý, červený nebo oranžový, s bělavými bradavkami. Lupeny a třeň bílé. Hlavní jedovatou látkou je kyselina ibotenová, způsobuje otravy podobné opilosti. Výskyt: Hojná od nížin do hor převážně v jehličnatých lesích. 
Muchomůrka hnědožlutá(Amanita umbrinolutea, syn. battarrae) Obecné informace: Barva klobouku od olivově zelené až po šedivě žlutohnědou či okrově hnědou, ve středu tmavší, více hnědá. Okraj klobouku rýhovaný a světlejší. Třeň šedohnědý s červenající pochvou. Výskyt: Roste v jehličnatých, ale i v listnatých lesích. 
Muchomůrka jarní(Amanita verna) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, později plochý, hladký, lysý, nevláknitý, bílý, někdy uprotřed nažloutlý. Lupeny husté, bílé. Třeň bílý, hladký, s prstencem a bílou, blanitou pochvou. Výskyt: Roste vzácně pod listnatými stromy v nížinách. 
Muchomůrka jízlivá(Amanita virosa) Obecné informace: Klobouk vejčitý, kuželovitý, hladký, lesklý, za vlhka slizký, bílé barvy. Lupeny husté, bílé. Třeň bílý s tenkým, jen málo rýhovaným prstencem a hlízou, nad prstencem hladký, pod ním hrubě šupinatý. Výskyt: Roste vzácně v jehličnatých lesích nebo pod listnáči. 
Muchomůrka oranžová(Amanita fulva) Obecné informace: Klobouk vejčitý, kuželovitý, později vyklenutý až plochý, na okraji výrazně rýhovaný, někdy se zbytky plachetky a středovým hrbolkem. Barva klobouku plavá až oranžově hnědá, na okraji světlejší. Výskyt: Roste od počátku léta do podzimu v lesích jehličnatých i listnatých. 
Muchomůrka pošvatá(Amanita vaginata) Obecné informace: Klobouk kuželovitý, později vyklenutý až plochý, na kraji výrazně rýhovaný, uprostřed s hrbolkem, někdy se zbytky plachetky. Barva klobouku šedá až šedohnědá, výjimečně i bílá. Třeň štíhlý, bez prstence. Výskyt: Roste od počátku léta do podzimu v lesích jehličnatých i listnatých. 
Muchomůrka růžovka (masák)(Amanita rubescens) Obecné informace: Klobouk zpočátku polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, masově růžový až tmavě červenohnědý. Lupeny bílé, ve stáří často s červenými skvrnami. Prstenec na třeni rýhovaný. Dužnina růžovějící. Výskyt: V listnatých i jehličnatých lesích velmi hojná už od počátku léta. 
Muchomůrka šedivka(Amanita spissa) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, ve stáří až plochý, šedohnědý s šedobílými vločkami. Od muchomůky tygrované se liší mohutnějším, na vnější straně rýhovaným prstencem a rozšiřujícím se spodkem třeně. Výskyt: Roste od počátku léta v lesích, místy ve větším množství. 
Muchomůrka tygrovaná(Amanita pantherina) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, později vyklenutý, žlutohnědý, šedohnědý či hnědý, na okraji rýhovaný, s bílými bradavčitými vločkami. Třeň válcovitý s tenkým, nerýhovaným prstencem. Prudce jedovatá houba. Výskyt: Roste od léta do podzimu převážně pod listnatými stromy. 
Muchomůrka zelená(Amanita phalloides) Obecné informace: Klobouk polokulovitý, později plochý, radiálně vláknitý, hladký, žlutozelený, zelený až zelenohnědý. Třeň bílý nebo až do zelena zbarvený, kyjovitého tvaru, s prstencem. Vyrůstá z výrazné hlízy. Výskyt: Roste hojně v listnatých lesích, vzácně i pod jehličnany. 
Pavučinec skvrnatý(Cortinarius fulvoochrascens, syn. riederi) Obecné informace: Klobouk plavé až okrové barvy. Lupeny do fialova, pak nahnědlé. Třeň fialový, válcovitého tvaru s hlízou, místy s hnědožlutými skvrnami. Ty vznikají na třeni a na klobouku samovolně i po otlaku. Výskyt: Roste vzácně pod smrky v jehličnatých lesích. 
Penízovka máslová(Rhodocollybia butyracea) Obecné informace: Klobouk hladký, hnědý až červenohnědý se světlým okrajem, zprvu vyklenutý, později plochý s tmavším hrbolem ve středu. Lupeny bělavé. Dužnina měkká, bělavá až hnědavá. Chuťově málo výrazná. Výskyt: Roste ve všech typech lesů ve skupinách, někdy i jednotlivě. 
Ryzec černohlávek(Lactarius lignyotus) Obecné informace: Klobouk v průměru do 10 cm, kuželovitý, pak vyklenutý, se špičatým hrbolem, sametový, hnědý, černohnědý nebo až černý. Třeň tlustý, sametový, černohnědý. Lupeny bílé. Výskyt: Roste v horských jehličnatých lesích. 
Ryzec ryšavý(Lactarius rufus) Obecné informace: Klobouk kuželovitý, později vyklenutý, se špičatým hrbolem, červenohnědý až rezavohnědý. Lupeny husté, krémově bledé, později okrové barvy s načervenalými skvrnami. Výskyt: Roste hojně v jehličnatých lesích a také pod břízami. 
Ryzec smrkový(Lactarius deterrimus) Obecné informace: Klobouk v mládí polosklenutý, pak nálevkovitý, hladký, oranžový, místy nazelenalý. Lupeny oranžovookrové, po poranění zeleně skvrnité. Třeň dutý, křehký, oranžový, po otlačení zelená. Výskyt: Roste od léta do podzimu pod smrky, často na mechu či v trávě. 
Ryzec šeredný(Lactarius turpis) Obecné informace: Klobouk mírně nálevkovitý s podvinutým okrajem, ve středu prohloubený, olivově hnědý nebo až černý. Lupeny široké, bledě slámové až okrové, ve stáří špinavě olivově skvrnité. Dužnina tvrdá, žlutobílá. Výskyt: Roste hlavně pod smrky a pod břízami. 
Strmělka mlženka(Clitocybe nebularis) Obecné informace: Klobouk v mládí polokulovitý s podvinutými okraji, pak vyklenutý až plochý, světle šedý nebo šedohnědý. Lupeny husté, bílé až světle krémové, nažloutlé. Dužnina silně mýdlově aromatická. Výskyt: Roste hojně ve skupinách v lesích, parcích, zahradách, křovinách. 
Strmělka veliká(Clitocybe geotropa) Obecné informace: Klobouk v mládí kuželovitý, později nálevkovitý s podvinutým okrajem a hrbolem ve středu, barvy světlé až krémové. Lupeny světlé a husté. Třeň mohutný už v mládí. Chuť sladká, použitelná do směsí. Výskyt: Roste v řadách a kruzích většinou na travnatých místech v lesích. 
Šafránka červenožlutá(Tricholomopsis rutilans) Obecné informace: Klobouk vyklenutý, pak plochý, šupinkatý, s podvinutým okrajem, v mládí purpurový, ve stáří bledne do žluta. Lupeny husté, zlatožluté. Dužnina žlutá, bez výrazné chuti. Může způsobit zažívací potíže. Výskyt: Roste na dřevu jehličnanů často v bohatých trsech. 
Štítovka jelení(Pluteus cervinus) Obecné informace: Klobouk kuželovitý, později až plochý, křehký, paprsčitě vláknitý, šedý, šedohnědý nebo hnědý, ve středu s nízkým hrbolem. Lupeny bílé, brzy jemně růžové, nesrůstají s třeněm. Třeň bělavošedý, hnědě žíhaný. Výskyt: Roste hojně od dubna do listopadu na mrtvém dřevu listnáčů. 
Šupinovka kostrbatá(Pholiota squarrosa) Obecné informace: Klobouk v mládí vyklenutý, pak rozložený, světle žlutý nebo rezavožlutý, hustě šupinatý. Lupeny žlutavé, pak olivové. Třeň štíhlý, rezavohnědě šupinatý. Podobá se václavce. Je jedlá ale ne příliš chutná. Výskyt: Roste v trsech na mrtvém i živém dřevu jehličnanů a listnáčů. 
Třepenitka cihlová(Hypholoma sublateritium) Obecné informace: Klobouk vyklenutý, v dospělosti plochý, hladký, s cihlově červenohnědým vrcholem a bledším žlutým okrajem. Lupeny husté, zpočátku bělavé, pak šedohnědé až olivově hnědé. Třeň šupinkatý, nažloutlý až rezavý. Výskyt: Roste od léta do podzimu na mrtvém dřevu listnáčů i jehličnanů. 
Třepenitka svazčitá(Hypholoma fasciculare) Obecné informace: Klobouk v mládí polokulovitý, později plochý s oranžovým vrcholem, jinak sírově žlutý. Lupeny husté, zpočátku sírově žluté, posléze šedozelené až černé. Třeň žlutý, rezavě vláknitý. Dužnina žlutá, chuť hořká. Výskyt: Roste v trsech od jara do podzimu v lesích, hajích a parcích. 
Václavka smrková(Armillaria ostoyae) Obecné informace: Klobouk vyklenutý až plochý, medově hnědý, s tmavohnědými šupinkam. Lupeny krémově bílé, posléze masově červené nebo hnědě skvrnité. Dužnina tuhá, bělavá. Před konzumací nutné povařit. Výskyt: Roste na podzim v trsech na dřevu jehličnanů, vzácně i na listnáčích. |
